Příběh podle skutečnosti staví na válečných a poválečných událostech ve Valašském Meziřící a epidemii tyfu, která oblast zasáhla v roce 1954. Malá Mira žije svůj normální život s rodinou v době, kdy nemoc udeří. Jako zázrakem zůstane nenakažena ona a ještě její depresivní teta Hana, která nemoc přežila před lety v koncentračním táboře. Jejich životy se díky tragédii spojí a je patrné, že jejich osudy mají hodně společného - jejich dětské sny a životní plány překazila krutá realita.

Přes truchlivý námět není kniha smutná, je svým způsobem líbivá a laskavá. Příběh vypráví o skutečném životě a opravdových pocitech. Jedním z hlavních témat je holokaust, který autorka líčí i z hlediska myšlení a pocitů lidí, kteří jím byli zasaženi.