Monografie, kterou americká architektka a teoretička věnovala české a slovenské architektuře v období let 1945-1960. Publikace nabízí ucelený pohled na poválečnou výstavbu v Československu. Výklad architektonického vývoje zasazuje do specifického historického a společenského kontextu. Zaměřuje se na proměny architektonické praxe a stavebního průmyslu v počátečním období socialismu, na roli profesních spolků a politických institucí; sleduje vývoj od modelu individuálních zakázek směrem ke standardizaci a typizaci. Text vychází ze studia primárních archivních zdrojů a rozsáhlého fotografického materiálu.
Popis nakladatele
V myslích laické veřejnosti i většiny architektů je poválečná česká a slovenská architektura a její typické projevy – sorela a panelová sídliště – spojena s představou vnuceného sovětského kulturního importu. Kniha Kimberly Elman Zarecorové ukazuje, jak je tento obecně přijímaný výklad zjednodušený. Autorka v ní mapuje složitě utvářenou a neustále se měnící krajinu profesních spolků a politických institucí, které se podílely na poválečném směřování země, a rozkrývá, jak se v tomto kontextu vlastní vize meziválečné levicové avantgardy postupně proměňovaly do podoby, kterou ve 20. a 30. letech 20. století jen málokdo z jejích tvůrců dokázal anticipovat. Jedná se o první knihu, která nabízí ucelený pohled na poválečnou bytovou architekturu v bývalém Československu.