Autor se ve své knize snaží objasnit úlohu lidové písně v životě společnosti a tím přispět k jejímu uchování v paměti národa. Chce ukázat, jak se lidová píseň zařadila mezi formy městského hudebního a společenského života, jak ovlivnila v posledních dvou staletích artificiální hudbu a jak může prostřednictvím různých úprav ovlivnit dnešního člověka. Charakterizuje postavení lidové hudby v Čechách a na Moravě a věnuje pozornost sběratelství lidových písní. Podrobně se zabývá různými formami druhotné existence lidové písně a jejímu pěstování ve specializovaných folkloristických souborech. Představuje pestré spektrum instumentálních úprav lidových písní, využití lidových písní v didaktických situacích i jako tematického materiálu u skladatelů předsmetanovské generace až po současnost. V druhé části přináší analýzy sborových úprav lidových písní a sborových skladeb na lidové texty. Jejich bohatá typologie je demonstrována na ukázkách z tvorby deseti předních českých skladatelů (A. Tučapský, O. Mácha, J. Málek, J. Feld, P. Eben, J. Křička, Z. Lukáš, J. Laburda, Z. Šesták, C. Kohoutek). Hudební teoretik, pedagog a sbormistr díky své bohaté praxi a sběratelskému a badatelskému úsilí předkládá obsahově hodnotnou publikaci, která nabízí široké spektrum vlivů hudebního folklóru na českou klasickou hudbu 19. a 20. století.