Kniha se zabývá možnostmi ukončení dlouhodobého užívání návykových látek bez odborné pomoci. Zahraniční výzkumy dostatečně prokazují, že lidí, kteří se s těmito problémy vypořádají bez pomoci odborníků, je daleko více, než léčených závislých. Tato práce je jednou z prvních, která fenomén tzv. přirozeného zotavení popisuje v českém prostředí, navíc u uživatelů specificky české drogy – pervitinu. Autor realizoval devatenáct narativních rozhovorů s bývalými uživateli pervitinu, sedm z nich detailně analyzoval a jejich jedinečné příběhy nabízí v této knize. Ukazuje na nich, že nepřítomnost odborníků neznamená, že by proces přestávání byl zcela osamělý. Naopak, užívání drog a závislost je těsně provázána se vztahy a identitami, které se nutně stávají po ukončení užívání drog předmětem zásadní proměny. Kromě těchto změn popisuje autor také způsob, jakým jej rozhovory ovlivnily jako výzkumníka, praktika i člověka.