Známá a zkušená autorka čtivým způsobem seznamuje čtenáře se způsoby chování a jednání na akademické půdě, na odborných stážích, kongresech, sympoziích a obdobných akcích napříč všemi obory.
Kniha vás provede všemi úskalími, která si často uvědomíte až po jejím přečtení. Zmiňuje se o oslovování (včetně písemného styku), představování včetně odborných akcí, uvedení do společnosti, odborné spolupráci. Dále zmiňuje formy prezentací, formy odborných setkání, předsedání, doprovázení i organizaci odborných setkání. V neposlední řadě se vyjadřuje k mimořádně aktuálnímu tématu – citace versus plagiace.
Kniha by měla být v knihovničce každého studenta vysoké školy, akademického funkcionáře a všech, kteří se s touto cílovou skupinou profesionálně stýkají.
Autorka – lékařka a vysokoškolská učitelka působí jako ředitelka Gerontologického centra a je současně proděkankou Fakulty humanitních studií UK.
Z předmluvy děkana FHS UK doc. PhDr. Ladislava Benyovszkého, CSc.:
Knížka, kterou předkládáme čtenáři, neaspiruje na to, vyjadřovat se k těmto, v důsledku závažným, problémům. Je spíše „hravá“ a nabízí pohled „dovnitř“, do „soukromí“ vědy. Umožňuje nahlédnout, že věda je pro ty z nás, kteří se na jejím rozvoji spolupodílejí, též „způsobem života“, který je spoluurčen psanými i nepsanými „pravidly“, z nichž některá mohou v detailech vyznívat komicky, jiná jsou zásadní a vyplývají v poslední instanci z té povahy vědy, že usiluje být poznáním pravdy.
Autorka s nadhledem, laskavým, často humorným a především široce přístupným, způsobem seznamuje čtenáře s tím, jak se s těmito psanými i nepsanými pravidly – „etiketou“ – vyrovnávat. Je k tomu skvěle disponovaná. Jako mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti gerontologie, zakladatelka České alzheimerovské společnosti, ředitelka Gerontologického centra a proděkanka pro mezinárodní vztahy Fakulty humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze, má nemalé zkušenosti nejen s odbornou a úřední stránkou vědeckého života, ale i s praktickými a lidskými problémy, radostmi a strastmi, nás všech. Sledujme tedy co dělat, abychom „neuklouzli nejen na akademické půdě“.