Medicína celosvětově se v poslední době stále zřetelněji přiklání k odhalování časných stadií metabolických onemocnění a k možnostem jejich léčebných intervencí. Také diabetologie nejenom zaznamenává v posledních letech akcelerovaný vývoj zásadních etiopatogenetických poznatků, který významně zasahuje i do koncepčních změn, ale součástí posunu tradičního paradigmatu je důraz na prediabetes a s ním spojená časná stadia i dalších rizikových symptomů metabolického syndromu – prehypertenze, dyslipidemie apod. Termín „prediabetes“ – známý již několik desetiletí – se teprve nyní stává součástí hlavního proudu klinické medicíny.