Elektromyografie patří mezi elektrofyziologické techniky, které napomáhají hodnocení funkčního stavu motorického systému. Pro diagnostiku některých nervosvalových onemocněni je důležitý odhad změn velikostí motorické jednotky v postiženém svalu. Při hodnocení patologických stavů je však třeba brát v úvahu nejen velkou variabilitu mezi různými stavy, ale i variabilitu v rámci jednoho svalu. Pomocí jehlové elektromyografie lze zachytit potenciál motorické jednotky (MUP), jehož velikost se mění za různých patologických stavů. Cílem první části této práce je porovnat významnost jednotlivých parametrů MUP včetně nově zavedeného indexu pro zjištění patologických stavů na větším souboru a najít optimální způsob statistického hodnocení analýzy potenciálů motorických jednotek, jenž by byl využitelný pro diagnostiku nervosvalových onemocnění. Druhá část práce je zaměřena na možnosti využití Willisonovy analýzy pro tuto diagnostiku.